Na koni do ztraceného světa

Letní tábor 2010 ve Chmelištné

se koná ve dnech 13.-22.8. 2010


KRONIKA:

1. den - pátek:
Žhavé zprávy: Tábor začal! Deset malých poutníků do ztraceného světa rozsvítilo v našem srubu při svíčkách pomyslnou pochodeň, která je na pouti v příštích dnech bude provázet.

VIP zprávy: Letos máme tři kluky!, Romana se už nekaboní, už se směje!

Zdravotní zpravodajství: Všichni zmokli, uschli, pak se při opékání špekáčků zahřáli. Lucku bolí hlava, Petru bříško. Stav je ustálený.

2. den - sobota:
Žhavé zprávy: Už se ukázalo, kdo přeháněl o své jezdecké zdatnosti a kdo ne. Každý si vyzkoušel, jak se cítí na koni a víme už, jaký kdo bude mít jezdecký program. Zatím nikdo nespadl. Keramická dílna vyrobila krásné kachle s našim emblémem.
Několik odvážných už zabydlelo srub a usínali v záři skomírajícího ohníčku.
Merlinova družina dostala na starost naše hladové krky a uvařila bramboračku. Všechny pálila pusa :-D

VIP zprávy: Romča měla „halucinaci“, že ji zalehnul kůň. Ukázalo se, že to nebyl kůň, nýbrž spící Marie.
Dívky si vzájemně popsaly záda jmény svých kolegyň. Není známo, jestli nápisy pokračují až do intimních partií. Chlapci se věnovali spíše karbanu.
Táborníci odmítli použít koupelnu. Káťa prohlásila: „umeju se až doma“.

Zdravotní zpravodajství: Petra bolelo večer břicho. Ležel, nevečeřel a nebyl s námi u ohně. V neděli ráno už mu bylo dobře.

3. den - neděle:
V neděli se všichni táborníci statečně chopili práce a začalo se pracovat kolem koňského dvorce. Upravovali kruhovou jízdárnu, vysekávali výběh a Panu Kozlowskému postavili nové obydlí.

Když se setmělo, přesunuli se všichni do srubu, kde společně strávili noc. Zpívali jsme s kytarou a pozorovali blesky při svíčkách. V noci Slávka zvolala „HOŘÍ“, čímž vzbudila celý srub. Vašek vyletěl po schodech a sfouknul zapálený obal svíčky.

4. den - pondělí:
Příprava pochodní, práce na farmě, výroba kamenného šperku (na dva dny přijely šperkařky z Prahy), hrnčírna a samozřejmě koně. Ale hlavně den poznamenaný dívčím šílením po Metodovi, našem „Hrnčíři“ a jeho „Aťasu“. Proslýchá se, že lavinu spustila Romča s Luckou, ale v podezření je i Slávka :-). Večer dalo hodně práce vychytat technologii pečení placek na tálu kamen, takže všichni už byli hladem nervózní. Nakonec to vyšlo, ALE- těsta bylo málo!!! (dospělí měli hlad určitě)

5. den - úterý:
Snad nejvíc jsme se na táboře zasmáli Slávce, když uchopila výcvik poníka Prince do vlastních rukou. Na povel „v klusu vpřed“ se rozmáchla mohutně bičem a posadila Princovi na zadek takovou ránu, jakou ještě asi nedostal. Princ neváhal a opáčil velmi ochotným startem. Ne však v klusu. To dá rozum. Slávka několik minut kroužila vesele kolem kruhovky v neplánovaném poníkovském trysku.

17.8. byl jední ze dvou dnů výroby kamenných šperků. Kluci si ovšem mimo to vykovali pod odborným vedením hrot vrhacího kopí, tedy zbraň, tolik potřebnou pro výpravu do „Ztraceného světa“